Amosova poradna

Výjimka potvrzuje pravidlo

Výjimka, výjimečný, výjimečně × vyjímat se

Dnes si musíme správný pravopis zapamatovat, odůvodnění slovesem vyjímat nám totiž nejen nepomůže, dokonce nás poplete.

Správné tvary jsou:

• výjimka,
• výjimečný,
• výjimečně.

Příklad:

Výjimečně udělám výjimku vzhledem k tomu, že jde o výjimečnou situaci. Příště nebudu z našich pravidel nikoho vyjímat. 

www.amosbrno.cz

Pozdě bycha honit...

Bycha už nedohoníme, ale tvary podmiňovacího způsobu, ve kterých se tak často chybuje, dohnat můžeme.

Velmi často slyšíme, ale i užíváme chybné tvary jako:

Ty by jsi to určitě zvládl, měli bysme začít druhou lekci, aby jsme všechno stihli.

Správné tvary jsou:

Příklad:

Neměl bys tolik přehánět, mohli bychom na to doplatit.

Kdybyste zabočili doleva, došli byste k řece.

Jan by byl dobrý spolubydlící, ale ty bys musel začít trochu uklízet. 

www.amosbrno.cz

Sebou nebo s sebou

Lákavých nebo spíše lákacích cedulek, jako je „Káva sebou‟, určitě potkáváte dost. A možná pak také ještě hodnou chvíli pobaveně přemýšlíte, co že to ta káva asi dělala − mrskala sebou v kelímku, pleskala sebou o stěny nebo sebou nervózně škubala v tušení, že bude brzy vypita?

Samotné sebou dáváme po slovesech vyjadřujících pohyb: hýbat sebou, trhat sebou, mrskat sebou atd. (to znamená že subjekt děje hýbe sám svým tělem).

Poznámka: Sebou je také součástí spojení jistý (sám) sebou, překvapený sám sebou, rozumí se samo sebou.

Vazba s sebou se používá ve spojeních vzít s sebou, brát s sebou, mít s sebou, vést s sebou atd. (mohli bych si jako pomůcku říct třeba vzít, brát, vést atd. s tebou, jde o skutečnost, že subjekt děje má něco u sebe).

Příklad: Hoď sebou nebo tě s sebou nevezmu!

Štrúdl, kúra, túra

Taky jste dostali chuť na jablky a skořicí vonící dobrotu? Tak si klidně na slavnosti štrúdlu zajeďte a na chvíli se povzneste nad chybu v tom nejdůležitějším slově plakátu.

Štrúdl se totiž opravdu nepíše s kroužkem nad u.

Štrúdl k nám přišel z Německa spolu se svým německým pojmenováním Strudel, neboli závin. (Jistě mi ale dáte za pravdu, že slovo závin zdaleka tak nepolechtá naši chuťovou představivost.) Jde tedy o slovo přejaté, a to znamená, že mu kroužek nepřísluší.

ó > uo

U s kroužekem − ů − se v češtině neobjevilo jen tak. Souvisí s vývojem českého jazyka a hláskovými změnami ve 14. až 16. století. Během tohoto období se ó začalo vyslovovat s větší spoluúčastí rtů a ze slov, jako je například dóm nebo stól doložených v písemnostech z počátku 14. století, se stalo duom a stuol, jak dokládají zápisy z druhé poloviny stejného století.

uo > ů

Jazyk se však vyvíjel dál. Ve výslovnosti dvojhlásky uo se v průběhu 15. století stále více prosazovalo u. A písaři tuto skutečnost zanesli do starých zápisů, oslabené o psali stále menší a menší, až bylo úplně malé a postupně se přesunulo nad vítězné u. A z našich slov duom a stuol se postupně stalo dům a stůl. Od 16. století se psaní kroužku nad u na místě původní dvojhlásky ou ustálilo.

Slova cizího původu, jako je štrúdl, kúra (lázeňská kúra x kůra stromu) nebo túra píšeme s čárkou nad u. (Kúra jako léčebný proces k nám doputovala z latiny a túra z francouzštiny přes němčinu.)

Příjemný advent a veselé Vánoce aneb o velkých písmenech

Ateliér Amos voní jehličím a voskem hořících svíček a do poštovních i e-mailových schránek začínají chodit adventní a vánoční přání. A ani se nenadějeme a budeme si přát do nového roku. V adventním čase nemá nikdo času nazbyt, tak jen stručně o velkých a malých písmenech v názvech svátků, období a dějinných událostí.

Významné dny a svátky píšeme s velkým písmenem, takže slavíme Vánoce, Velikonoce, Štědrý den, Nový rok (1. leden), Velký pátek, Zelený čtvrtek, Den české státnosti nebo Památku zesnulých.

Pokud od těchto názvů vytvoříme adjektiva, píšeme je s malým písmenem, takže pečeme vánoční cukroví a velikonoční mazanec. Malým písmenem začíná také advent, masopust nebo sabat.

Některé velmi významné události v našich dějinách píšeme s malým písmenem, např. sametová revoluce nebo pražské jaro. Jde o obrazná pojmenování, u kterých se tradičně píše malé písmeno na začátku. Stejně tak malým písmenem začínají názvy obsahující slovo válka: třicetiletá válka, válka růží, první světová válka, druhá světová válka aj. Podobně pak první republika, obrození nebo heydrichiáda.

Když už jsme narazili na e-mailové [imejlové] schránky. Můžeme napsat také mailové [mejlové] schránky, emailové [emajlové] budou ale jen nádoby či ozdoby dekorované emailem [emajlem].

Krásný advent, veselé Vánoce a všechno nejlepší do nového roku Vám přeje

Petra

Kdy napsat prázdno aneb o mezerách v textu

Amosova poradna jak psát správně česky začíná tématem o prázdnu, totiž o mezerách v textu. Jde o jednu z nejčastějších chyb v psaném textu. A přitom je mezerník největší klávesou na počítačové klávesnici.

Mezerník sice vydá za pět jiných kláves, používáme jej ale bezmyšlenkovitě, když opustíme jedno slovo a pouštíme se do dalšího. Občas se nám tok myšlenek zpomalí, rytmus psaní se přeruší a my ani nevíme jak a napíšeme mezery dvě. A máme první chybu. Té si ještě nemusí čtenář všimnout.

Rozhodně ale nikdo nepřehlédne, pokud mezeru vynecháme. Takže si shrneme případy, kdy na mezerník nesmíme zapomínat:

• Mezeru píšeme mezi jednotlivými slovy.
• Mezeru píšeme po interpunkčních znaménkách na konci vět. Každá věta je tak od další oddělena mezerou. Jak se máš? Výborně! Je přece tak krásně… To udělá radost každému.
• Mezera se píše před a za závorkou, ne však uvnitř závorek (tam se naopak píše text přímo k znaku závorky).
• Mezera se píše před a za uvozovkami, ne však mezi uvozovkami a uvozovaným textem: „Ale to je samozřejmé,“ namítnete.
• Mezeru píšeme v zápisu dat (11. 11. 2014) i po jiných řadových číslovkách (2. místo, 14. položka).
• Mezeru píšeme před pomlčku a po ní. Přichází advent – doba těšení se na Vánoce.
• Mezeru píšeme po tečce ve zkratkách. Takže pokud si naše firma píše za své jméno třeba s r. o. nebo a. s., nezapomínejme na mezery za tečkami ve zkratkách jednotlivých slov.
• Mezeru píšeme po dvojtečce: při výčtech, přímé řeči i vysvětlení. Pokud zaznamenáváme dělení (24 : 8 = 3), měřítko (model v měřítku 1 : 8) nebo poměr (poměr stran je 2 : 3), oddělujeme dvojtečku z obou stran. Výjimkou je použití dvojtečky při zápisu časového údaje, ten napíšeme bez mezer (je právě 15:25), nebo skóre, které napíšeme také bez mezer (vyhráli jsme 3:0).
• A co znak pro procenta, tak oblíbený u všech obchodníků? Slevu můžeme nabídnout desetiprocentní, nebo můžeme lákat na slevu deset procent. Už je vám asi jasný rozdíl zápisu: 10% (desetiprocentní) a 10 % (deset procent). A stejně budeme zacházet i se stupni: 12° úhel (dvanáctistupňový úhel) a úhel 12 ° (úhel dvanáct stupňů) nebo značky jednotek: kabel má 50 m a 50m kabel.
• Matematické operace mají svá znaménka, která oddělujeme z obou stran mezerami: 1 + 1 = 2, 5 × 5 = 25, 100 – 50 = 50, 16 : 4 = 4.
• Poštovní směrovací číslo píšeme s mezerou po prvním trojčíslí: 612 00. V telefonních číslech napíšeme mezinárodní předvolbu a pak mezery po jednotlivých trojčíslích: +420 775 112 984.